Snahou publikace pražského urbanisty Pavla Hniličky je reflektovat neregulovaný a zatím málo celospolečensky diskutovaný problém nenasytného požírání volné krajiny městem a přeměny příměstských vesnic v beztvará předměstí postrádající výhody města a vesnice. Jedna z prvních publikací, která se snaží hledat porozumění fenoménu suburbánní výstavby, pokusit se naznačit východiska z již vzniklé situace a přispět k hledání konceptů pro budoucí periferní výstavbu. Práce se zabývá tvorbou místa, se kterou neodmyslitelně souvisí otázka hustoty osídlení, jejíž nedostatečnost je základním kamenem úrazu poškozených předměstí.