Petr Vrbacký kreslí své obrazy rychlými, přímými tahy, navíc tahy děsivě pravdivými. Přímočarost knihy je podtržena tím, že všechno, o čem je řeč, vlastně tušíme všichni, jen to někdo řekl nahlas. Sám název titulu je paradoxní, vždyť každý z nás občas něco toužíme potichu zašeptat do vrby, a ve stejném okamžiku se vykřičet až na pulty knihkupectví. Jako v oné pohádce o císařových šatech nastavuje autor v pěti břitkých obrazech věřícím i ateistům zrcadlo, Petr má navíc dar naservírovat čtenáři sebepoznání s jemným humorem, ironií i láskou. Že pohled to často není příliš povzbuzující, již, pravda, není vinou zrcadla. (Marek Orko Vácha )
ALOIS NEBEL 
| 
