Toto nové vydání textového souboru Sebedudy je nejen oproti výchozímu samizdatu (Sebedudy 1981), ale i ve srovnání s prvním knižním vydáním (Sebedudy, Vokno, Praha 1992) podstatně rozšířené a navíc doplněné o původně samostatnou sbírku Jedna dvě a o další Brabencovy texty ze 60., 70. a 80. let, takže obsahuje naprostou většinu Brabencova literárního díla vzniknuvšího před r. 1989. Tak jako v případě literárního, tedy především básnického díla Jirousova, Bondyho, Pánkova, Zajíčkova, Quidova, Benýškova, Plíškové či Stankovičova, je i Brabencův samizdatový a exilový literární odkaz možno vnímat jako svého druhu kroniku života v undergroundovém ghettu 70. a 80. let: za mnoha jmény se skrývají konkrétní osoby v konkrétních situacích a událostech.
ALOIS NEBEL 
| 
