V záplavě běžné básnické produkce, založené na lyrizující ornamentalizaci prvků pozorovaných ve světě kolem, se tento rukopis výrazně vyjímá svou originalitou a jinakostí. Jde o poezii konceptuální, v níž je cítit promyšlený plán a reflexe vlastního konání. Je zde také vidět autorská vzdělanost a poučenost – nikoli ve sféře vlivů a přejímání, ale spíše mezitextového odkazování k postupům Kolářovým či pozdního Halase básní sbírky A co? Je zde vidět i oscilace mezi koncentrací na stav lyrického subjektu a náběhem k příběhovosti, kdy jádrem básně se stává spíš dění světa kolem než jeho lyrická reflexe.
ALOIS NEBEL 
| 
