Román je založen na konfrontaci dvou dějových rovin – zdánlivě všedního příběhu dvou mladých lidí našich dní a pohádkové roviny starého orientálního vyprávění. Brdečková v orientálním vyprávění vychází z podrobného studia látky, nejde tedy o povrchní přetransponování. Jak postupujeme oběma příběhy, nacházíme v druhém náhle se zjevivší zrcadlo toho, jak žijeme, milujeme, mluvíme a myslíme my, dnešní lidé. Nejde o drastickou kritiku, ale o věrně zachycenou každodennost, z níž se vytrácí zázračné, tajemné a pohádkově vzácné.