V druhém svazku svých Různých řečiští pokračuje Ludvík Kundera v „portrétování“ přátel (Jánuš Kubíček, J. M. Tomeš, Jan Grossman, Ivan Slavík, František Foltýn, Ida Vaculková...), více se však přiklání ke svérázným fejetonům. Na závěr se vrací tam, kde běžné memoáry obvykle začínají: do dětství a jinošství. Svazek je doplněn dvěma staršími texty: Svízelný Kunštát, „vyznání kunštátské Ludvíka Kundery“, a Ra-memoáry, vzniklé roku 1988 pro obšírný katalog výstavy postsurrealistické Skupiny Ra.