Proč se básníci a jiní umělci tak často vyjadřují o vědě s pohrdáním? Proč bývá tak často vědecká literatura nudnější než telefonní seznam? Opravdu Newton svým slavným experimentem se skleněným hranolem a lomem světla zbavil duhu poetického kouzla? Biolog Richard Dawkins si podobné otázky ohledně smyslu, krásy a záhad našeho světa a lidské povahy kladl řadu let a své odpovědi na ně shrnul v hluboce humanistické knize Rozplétání duhy. Věčný skeptik provádí čtenáře světem přírodních věd i kultury s přesvědčením, že „v nejlepší vědě by mělo zbýt místo i pro poezii“ a „záhady neztrácejí své kouzlo tím, že je vyřešíme, ale často se ukáže, že řešení je krásnější než záhada sama“.