Kolektivní monografie zprostředkovává akademickou diskusi vedenou na sympoziu Umění a kultury střední Evropy, které se konalo v roce 2018 na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Záměrem sympozia bylo po sto letech reflektovat epochální změnu, která se ve střední Evropě odehrála z různých pohledů a bez oslavných gest a cílů. Přes třicet badatelů ze zemí tzv. visegrádské čtyřky se zamýšlelo nad tím, co tato změna přinesla jednotlivým národním kulturám či jednotlivým literátům, umělcům, filozofům a intelektuálům, jak se promítla do umělecké tvorby tehdejších spisovatelů, co znamenala pro existující středoevropské kulturní instituce (periodika, galerie, knihovny, umělecké spolky, univerzity ad.), jak se proměnily vztahy mezi přirozenými kulturními centry střední Evropy (Budapešť, Praha, Vídeň ad.) poté, co se tato centra stala součástí rozdílných (nově vzniklých) státních celků a co znamenal rozpad rakousko-uherské monarchie pro jazykovou komunikaci v oblasti střední Evropy. Badatelé se věnovali též uměleckým reprezentacím rozpadu Rakouska-Uherska v literatuře, ve filmu či v opeře, s čímž souvisely proměny hodnot, idejí či konvencí, které byly právě s existencí rakousko-uherského mocnářství spojovány. Výsledná publikace sestávající z osmnácti vybraných kapitol je rozdělena do čtyř oddílů: I. oddíl „Od nostalgie k nové jednotě a k novým ideálům“ zahrnuje texty, které sledují především mizející a nově se objevující ideje a estetické i společenské hodnoty; II. oddíl „Kulturní kontakty v proměněné střední Evropě“ je zaměřen na mezikulturní kontakty v přetvářejícím se středoevropském prostoru po proměně státních útvarů; III. oddíl „Kulturní život v nových státních celcích“ si všímá nově se utvářejícího kulturního života v nově vzniklých národních státech; a ve IV. oddíle „Literární a umělecké reflexe Rakouska-Uherska“ badatelé věnují pozornost vybraným dílům literárním, filmovým či hudebním.
ALOIS NEBEL 
| 
