Třetí a poslední díl memoárů Henryho Kissingera uzavírá jedno z hlavních děl zabývajících se událostmi nedávných dějin. Jedná se o knihu, jež je důležitým historickým dokumentem i brilantně vyprávěným příběhem téměř shakespearovské intenzity, plným udivujícího vhledu stejně jako neobvyklé (a často nemilosrdné) otevřenosti a mimořádného smyslu pro historii. Dílo začíná rezignací Richarda Nixona: Kissinger, z kterého se kvůli této události stal na čas nejmocnější muž americké administrativy, hodnotí osudem týraného prezidenta i tragické okolnosti, za kterých musel tento státník odejít ze své funkce, a vykresluje portrét Nixona, kterého znal pravděpodobně důvěrněji než kdokoli jiný. Poté pokračuje roky vlády Geralda Forda, v níž jako ministr zahraničí i symbol kontinuity americké zahraniční politiky stále hrál rozhodující roli a ukazuje nám Forda jako statečného, čestného a rozhodného muže s bystrým úsudkem, který vedl zemi v etapě její vnitřní obrody.
ALOIS NEBEL 
| 
