Hlavním cílem knihy je zmapovat vztah mezi rodinnou situací jedince a jeho celkovým zdravím a psychickou pohodou. Autorky knihy se zabývají vztahem mezi rodinným stavem a přítomností dítěte v domácnosti na straně jedné a hodnocením vlastního zdravotního stavu, výskytem zdravotních omezení, zdravým životním stylem a duševním zdravím na straně druhé. Základním výsledkem jejich analýz je, že data z výzkumů poskytují smíšený obraz vztahu mezi rodinným stavem a zdravím. Z hlediska rodinného (či obecně partnerského) stavu poměrně systematicky nacházely rozdíly v oblasti duševního zdraví, a to jak z hlediska výskytu depresivních symptomů, tak z hlediska rizikové spotřeby alkoholu. U žen se projevila i souvislost mezi přítomností dítěte v domácnosti a psychickým zdravím, kdy matky trpí nižším výskytem depresivních symptomů než bezdětné. Pokud se zaměřily na celkový zdravotní stav, význam partnerských svazků i rodičovství se zdají být mnohem slabší a v průběhu posledních let oslabující, což může být spojeno s proměnou demografického chování v posledních letech.
Těší se ženatí muži a vdané ženy lepšímu psychickému zdraví než muži a ženy žijící bez partnera? A jak jsou na tom ženy s dětmi ve srovnání s bezdětnými ženami? Klesá v české společnosti v čase vztah mezi subjektivním hodnocením vlastního zdravotního stavu a rodinným stavem? Jsou nejohroženější skupinou z hlediska těžkého epizodického pití lidé žijící s partnerem bez sňatku? Má rodičovství vliv na duševní zdraví otců?
ALOIS NEBEL 
| 
