Řecké mýty seznamují moderního čtenáře s největšími příběhy, které položily základ evropskému písemnictví. Připomeňme si dvanáct Herkulových prací, dobrodružnou plavbu Argonautů za zlatým rounem, Théseův boj s Minótaurem, krále Midase a jeho oslí uši, trojskou válku, Odysseův návrat na rodnou Ithaku – to vše zkomponované do jednoho nezapomenutelného celku. Gravesovo převyprávění je moderní, ale látka sama není zmodernizovaná: jasně si uvědomujeme odlišnost doby, kterou kniha evokuje. Zažíváme vstup každého nesmrtelného boha a bohyně do smrtelného světa a dozvídáme se podrobnosti o jejich zrození, povaze a činech. Podmanivé podání je založeno na antických pramenech i zprávách z jiných kulturních oblastí a podává pestrý a provázaný výklad bájí, včetně jejich méně známých variant. Knihu lze číst jako napínavé líčení, ovšem díky podrobným komentářům a obsáhlému jmennému rejstříku je nepostradatelná pro ty, kdo hledají autoritativní a podrobný popis velkolepých příběhů, jež tvoří základ západní literatury. Přečtěte si Iliadu a Odysseiu s Gravesovým výkladem, čtěte je s radostí – a budete okouzleni!
Daidalos si však zhotovil pár křídel pro sebe a druhý pár pro Ikara. Jejich brka byla sešita dohromady nití a malá pírka přilepena voskem. Připevnil Ikarovi jeho pár křídel a řekl mu se slzami v očích: „Synáčku, varuji tě! Nevznášej se příliš vysoko, aby ti slunce neroztavilo vosk, ani se nesnes příliš nízko, aby ti peří nezvlhlo mořskou vodou.“ Pak vklouzl rukama do svých křídel a odlétli. „Drž se těsně za mnou,“ volal, „neleť na vlastní pěst.“ A jak mávali křídly a nesli se rychle od ostrova na severovýchod, rybáři, pastýři a oráči zírali vzhůru a považovali je za bohy…
ALOIS NEBEL 
| 
