Richard Feder (1875-1970) patřil k významným osobnostem českých židů 20. století. Jako rabín působil v době meziválečné v Kolíně a od 50. let až do své smrti v Brně. Svůj život zasvětil studiu a učitelské profesi, rodině, blízkým a souvěrcům. Byl typickým příkladem asimilovaného žida, který vyrostl na českém venkově, a v dospělém věku se aktivně podílel na spolkové a osvětové činnosti. Když se roku 1945 v sedmdesáti letech vrátil z Terezína, bez manželky, dětí a vnoučat, napsal v dopise: „Jsem teprve druhý týden doma a hledám zapomenutí v práci...“ A této práci pro druhé se věnoval ještě po dlouhých dvacet let. Dodával odvahu a víru těm, kteří přežili, vyučoval děti i mládež, zasazoval se o připomínání obětí války. Je autorem několika čítanek a učebnic hebrejštiny, knihy Židovská tragédie. Dějství poslední (1947) a moha časopiseckých článků a studií. Tato kniha chce připomenout osobnost rabína Richarda Federa v jeho vlastních vzpomínkách a korespondenci a také ve vzpomínkách současníků, jejichž příběhy jsou zde převyprávěny.
ALOIS NEBEL 
| 
