Qušajrího pojednání, které napsal nejvlivnější středověký súfijský učenec šejch Abú alQásim Abdalkarím alQušajrí (986-1073), je všeobecně pokládáno za nejoblíbenější z klasických shrnutí učení súfijů. Dodnes je využíváno pro didaktické potřeby, neboť Qušajrí přehledně shrnul učení mistrů předchozích generací a zároveň prokázal, že toto učení je plně ve shodě s islámem, jak jej chápaly rané autority tohoto náboženství. Tím se přednosti apologetické v jeho spise snoubí s přehlednou strukturovaností témat i výstižným výkladem stěžejních termínů. Ambicí prvního dílu překladu, obsahujícího především životy velkých mistrů a jejich stěžejní pojmy a koncepty, je nejen zpřístupnit českému čtenáři toto veledílo, ale zároveň na jeho příkladu přiblížit svět středověkého súfijského učence a literáta.