Po více než dvaceti letech vychází teprve druhá kniha brněnského fotografa Jaroslava Pulicara (*1954). Autor je jeden „z nejméně známých ze známých“ českých dokumentaristů. Jeho práce je známa jen několika málo zasvěceným. Autorových výstav bychom spočítali na prstech jedné ruky a textů zabývajících se hlouběji jeho prací máme k dispozici ještě méně. Dlouho zvažuje, jestli některou fotografii vypustí do světa. Ví, jak dělat to, co ho baví: být na cestě, fotografovat černobíle, stále na film. Tvorba Jaroslava Pulicara je osobitá mimo jiné tím, jak je v ní důsledný a nepolevuje. Nároky kladené na fotografický obraz jsou propojeny s jeho životními postoji. S mnohovrstevnatou nereportážní momentkou srostl natolik, že jí podřídil celý svůj život. Subjektivní momentní fotografii pěstuje jako náročné vztahování se ke světu.
ALOIS NEBEL 
| 
