Kniha Prozatím shromažďuje texty z let 1995–2001 a lze ji chápat jako obsáhlou a pestrou syntézu vší „prozatímní“ autorovy tvorby. Groteskní rozměr intelektuálního naivismu, který nutkavě touží přizpůsobovat metaforiku rýmům, připomene dikci Starých zpěvů, básně psané volným veršem se v motivech navracejí k přírodně a milostně lyrickým momentům Cizrny, kaleidoskopičnost textů zase odkazuje k postmoderně „pestrým vrstvám“ Lodního deníku. A ovšemže i v této knížce autor nahlíží svět osobitě a s jazykovou bravurou.