Když se československé vojsko na Rusi začalo na přelomu let 1918–1919 stahovat z protibolševických front, vojáci se domnívali, že brzy pojedou domů. Nebylo tomu tak. Čekaly je dlouhé úmorné měsíce „malé“, ale o to krvavější války o životně důležitou transsibiřskou magistrálu. Kniha se zabývá nejen válečnými operacemi podél železnice, ale také úpadkem morálky ve vojsku včetně „československého povstání“ v Irkutsku na jaře 1919, kdy téměř došlo k občanské válce mezi legionáři. Opomíjena není ani náročná každodennost v sibiřské tajze nebo první lodní transporty do vlasti. Pro většinu legionářů však rok 1919 nebyl v Rusku posledním, jelikož mnozí z nich odjeli do vlasti až o rok později.