V rámci obratu „k věcem samým“, který charakterizuje fenomenologii, existují nicméně mezi jednotlivými filosofy, kteří se k ní hlásí, podstatné rozdíly. Právě ty chce tato kniha zřetelně ukázat podrobným rozborem myšlení hlavních postav fenomenologického myšlenkového proudu. Je tu nejprve zřetelný protiklad mezi Husserlem samým a myšlením Schelerovým nebo Heideggerovým. Podrobně je rozebrána filosofie Sartrova i kritika, které ji podrobil Merleau-Ponty, a pozornost je věnována i těm, pro které fenomenologie představovala jen výchozí fázi myšlení, zakotveného v křesťanské víře (Paul Ricoeur) nebo v etice inspirované dědictvím judaismu (Levinas). A analýzy, které Husserlově filosofii věnoval ve svém raném období Jacques Derrida, ukazují, jak právě kritika Husserlova pojetí živé přítomnosti vedla k vypracování základních pojmů jeho dekonstruktivní metody. Husserlova pojetí živé přítomnosti vedla k vypracování základních pojmů jeho dekonstruktivní metody.
ALOIS NEBEL 
| 
