Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci západoevropských trendů tvořil „avantgardu“ osvícenské modernizace německé kultury. Po Bouři a vzdoru však Brockesovo dílo upadlo v zapomnění a trpí dodnes přehlížením či interpretačními zkresleními. Předložená kniha ho vykládá na pozadí německých a speciálně hamburských duchovních dějin 18. století a ukazuje jeho moderní rysy, jež Brockesovi v jeho době vynesly mimořádnou popularitu.