Volná myšlenka byla vlivnou organizací vyjadřující nálady a zájmy antiklerikálně naladěné pokrokářské generace před první světovou válkou, ale i velké části liberálně nebo levicově orientované veřejnosti v nově vzniklé republice. Kudláčova kniha poprvé monograficky představuje působení Volné myšlenky a přidružených nebo odvozených organizací, zejména v letech 1905-1938. Ukazuje snahu vytvořit jakousi církev pro bezvěrce, zabývá se hlavními politickými tématy Volné myšlenky, kterými bylo laické školství a odluka církve od státu, upozorňuje na problematické momenty v činnosti a ideologii hnutí a dokládá také úzké vazby k abstinentním spolkům, ženskému hnutí, esperantistům či spolkům přátel žehu. V závěru shrnuje neúspěšné pokusy obnovit Volnou myšlenku jako vlivnou organizaci po roce 1945 a 1989.
ALOIS NEBEL 
| 
