Území jižního Rumunska, kde tvoří hranici se Srbskem veletok Dunaje, se dostal do povědomí veřejnosti pod označením Banát. Má složitou historii opakovaného dosidlování různými etniky, která měla pomezní divočinu rakousko-uherské monarchie hospodářsky povznést a zároveň bránit hranici mocnářství proti tureckému ohrožení z východu. Významný podíl na utváření zdejší krajiny měli osadníci z Českých zemí, kteří sem přicházeli ve vlnách počínaje 20. lety 19. století. Změnili převážně krasovou hornatinu z lesní na obhospodařovanou tradičním malorolnickým a pastevním způsobem a přežili se svými zvyky, zděděným jazykem a způsobem života v izolované části pozdějšího Rumunska do doby pádu dosavadních politických hranic (1989). Podmínky života promítající se do ekologie krajiny této oblasti se tak staly vzácnou příležitostí studovat různé aspekty přírody a kultury, zejména v době aktuálně probíhajících změn, odlivu obyvatel a průniku soudobých technologií do běžného sídelního provozu. Do dnešního dne v oblasti zbylo šest vesnic s převládajícím českým obyvatelstvem (Svatá Helena, Gerník, Rovensko, Eibentál, Bígr, Šumice). Kniha přináší unikátní zachycení jak konzervovaných, tak měnících se vztahů lidí s českými kořeny a přírody, obsahuje podrobné kapitoly o obyčejích, místních názvech, lidovém umění, osudech vesnic, o lesích, loukách a úhorech s jejich bohatostí biologických druhů a podmíněností biodiverzity tím, jak se nakládá s půdou, o vpádu moderních prvků do tradiční zemědělské komunity. Hodnota komplexně pojatého odborného „průvodce“ spočívá nejen v prvním takto široce pojatém zpracování, ale současně i v řadě obecných nových poznatků pro ekologii jako obor. Kniha je bohatě ilustrována fotografiemi, mapami a diagramy.
ALOIS NEBEL 
| 
