Ve svých přednáškách z roku 1803 pojednává F. W. J. Schelling o základní ideji university a vzdělávání. Celostní (holistické) vzdělání založené na jednotě všech věd a v posledku na filosofii je základem pravého a svobodného společenského života. Jednou z hlavních Schellingových myšlenek je nutnost konstrukce (nikoli rekonstrukce): vědec a učitel má být schopen konstruovat celek své vědy ze sebe. Tuto a některé další teze přednášek blíže objasňují články z Kritického žurnálu pro filosofii z téže doby. Jedním z důležitých a na nějakou dobu značně vlivných aspektů Schellingova působení je jím založená nová filosofie přírody - celostní a tvořící opět celek věd. Její vztah k filosofii obecně se upřesňuje ve stejnojmenném článku.