Druhý svazek neoficiálních bigbeatových „pamětí“ (první vyšel pod názvem Pravdomluvní lžou jenom občas v roce 2004) zahrnuje období od jara 1969 zhruba do poloviny sedmdesátých let. Autor opět s humornou nadsázkou líčí své zážitky bedňáka skupiny Blue Effect, setkání a večírky s mnoha zajímavými lidmi tehdejšího pražského uměleckého či hospodského „polosvěta“, nevyhýbá se však ani drsné realitě začínající normalizační éry. To vše popisuje neobyčejně zábavnou formou s vytříbeným citem pro jazykové hříčky, takže kniha, kterou autor doprovodil též vlastními kolážemi, rozhodně není určena jen pamětníkům oněch „dávných“ časů.