Ve svých svěžích vzpomínkách se spisovatelka Jindra Tichá (85) vrací k československé realitě padesátých a šedesátých let, cestě do anglického exilu na počátku husákovské normalizace, k následující plavbě k protinožcům a dále ve svých vzpomínkách pokračuje i úspěšnou univerzitní kariérou, kterou si vybudovala v novozélandském Dunedinu.