Vrchol prozaického Nerudova díla - mistrný obraz starosvětského malostranského prostředí před rokem 1848 - osudy lidiček, v nichž autor vytvořil vzor literární charakteristiky postav. Pan Ryšánek a pan Šlégl, Jak si nakouřil pan Vorel pěnovku, Přivedla žebráka na mizinu, Doktor Kazisvět, Hastrman a O měkkém srdci paní Rusky.