Pokud se zajímáte o světovou literaturu a chcete se o ní něco dozvědět, stěží naleznete zasvěcenějšího průvodce, než je Antonín Přidal, spisovatel, básník, publicista, a především překladatelská legenda. Jeho vynikající překlady, které v sedmdesátých a osmdesátých letech vycházely, často pod cizím jménem, byly pro mnohé z nás zjevením, závanem svěžího vzduchu v nehybném smrádku socialistické knižní produkce. Dodnes si vzpomínám na setkání s jeho překlady autorů, jako jsou Gilbert Keith Chesterton, David Lodge, Isaac Bashevis Singer či John Updike. A to nemluvím o jeho veleúspěšných a kongeniálních převodech nonsensových básní Edwarda Leara (Kniha třesků a plesků a Velká kniha nesmyslů) či humoristického románu Lea Rostena Pan Kaplan má stále třídu rád.