Soubor 24 esejů Jaroslava Kříže je v českém kontextu výjimečným počinem sloučení literatury a filosofie, který je přitom podán způsobem přístupným širokému okruhu čtenářů. Půdorys esejů tvoří značná část nejvýznamnějších děl světové literatury 20. století. Autor na ně pohlíží hlavně ve dvou uzlových bodech - v těžišti děje, tvořeném ústřední postavou, a ve světě, který postava obývá. Esej pronikají do literární struktury díla k jeho hlubšímu významu, předvedenému na pozadí širších kulturních souvislostí.