V roce 1829, kdy byl Victor Hugo již uznávaným spisovatelem, napsal povídku o posledním dnu člověka odsouzeného k smrti. Podnětem mu byl skutečný případ popraveného přítele z dětství. Výzva Victora Huga ke zrušení trestu smrti vyvolala v první polovině devatenáctého století v tehdejší společnosti podnětnou debatu o tomto nelidském trestu.