Švédský román s chutí samohonky: tak by se dal nazvat originální, místy až bizarní a divoký román Popmusic z Vittuly. Mikael Niemi v něm líčí život ve svém rodišti, odlehlém Zapadákově na finsko-švédské hranici, kam v 60. a 70. letech vehementně vtrhly nové časy s novou hudbou a novým přístupem k životu a narazily na omezený svět maloměstské Pajaly. Střetávání starého a moderního je hnací silou vyprávění, v němž se prolíná realismus s fantazií. Román přibližuje zdejší obyvatele z pohledu Mattiho, který v tehdejší Pajale vyrůstá a dospívá – vzpomíná na rvačky, první vzduchovku, první kytaru, první pařbu i první holku, na to, jak do kraje dorazil rock a jak desky Preysleho a Beatles přinesly závan svobody a nespoutanosti, kterému hrdina zcela propadl. Kdyby Woody Allen, Kaurismäki a Bergman hledali scénář pro společný film a la Astrid Lindgrenová střihnutá sexem & rock’n’rollem, pak tohle by pro ně byla pravá předloha.
Vyznamenáno Augustovou cenou, přeloženo do 33 jazyků, prodáno přes milion výtisků a navrch zfilmováno.
„Hrdinovi dělá starosti, zde bude zpívání v kapele považováno za dostatečně mužné. Podle místní tradice může chlap zpívat, jen když se pořádně napije.“
„Dobrá kniha je zkrátka horší než droga´ a v případě Niemiho románu lze tomuto návyku snadno propadnout.“
(iliteratura)
„Dospívání je na celém světě stejné – skvělá kniha.“
(Amazon),
„Mně se téměř nedostává slov – tak úžasná je tahle kniha.“