PPP čili politika prochází pupkem je politicko-gastronomická teorie, podle níž to, co člověk jí, podvědomě, podprahově a velmi hluboce ovlivňuje jeho politické myšlení a tudíž i volbu politiků. Podle níž taky barvu a pravděpodobné chování politika můžeme odhadnout i podle toho, co jí. Že tudíž existují jídla pravicová a levicová, i kuchařské metody levicové a pravicové. A máme-li před sebou politika, který káže pravicově, ale jí levicově - nebo naopak - měl by nám být podezřelý. Z čehož vychází další teorie, že politické myšlení - tak jako třeba zdraví - se dá měnit tím, že změníme stravu. Téměř vědeckým důkazem pro tuto teorii je poznatek, že komunismus si upevnil moc levicovým hromadným stravováním, které jednak zúžilo výběr, jednak odebralo kuchaření soukromým drobným restauracím a předalo je do rukou státem kontrolovaného potravinového glajchšaltu. Tedy vytvořilo dokonalé stravování levicové, z něhož pak těžko mohl vyrůstat člověk pravicově myslící. Měli to ti komunisté vymakáno do posledního drobečku a hodně toho po nich přežívá. Tato knížka zkoumá, jak se pravicovým jídlem zase vrátit k demokratickému konzervatismu.
ALOIS NEBEL 
| 
