Gaston Bachelard, jeden z nejvýznamnějších francouzských filozofů 20. století, rozvíjí v /Poetice prostoru/, své nejznámější knize, osobitou fenomenologii básnického obrazu. Navazuje tu na své starší poetiky čtyř živlů, ale zaměřuje se především na intimní prostory -- místa, která obýváme, kde nacházíme klid a bezpečí. Od ústředního obrazu knihy, obrazu domu, přechází Bachelardova meditace ke skříňkám, ulitám či koutům a dochází k obrazům, v nichž se niterný prostor stává nekonečným.
ALOIS NEBEL 
| 
