Autobiografický vypravěč Sebaldovy prozaické prvotiny, odehrávající se v osmdesátých letech minulého století, putuje na své samotářské cestě z Anglie do Vídně, Benátek, Verony a dalších míst krajinami evropské minulosti i svou vlastní trýzněnou pamětí. Enigmatický příběh znepokojuje svou neustálou oscilací mezi fikcí a realitou - deníkové a cestopisné zápisky se mísí se snovými a filozofujícími pasážemi, epizodami ze života Stendhala, Casanovy či Kafky a dokumentárními fotografickými ilustracemi. Přitom čtenáře postupně vtahuje do omračujícího víru úvah na téma lidského osudu, paměti, skutečnosti a pravdy.