V básnické sbírce Píseň zamilovaného Misogyna Jiřího Měsíce si poezie žádá ke svému slovu rytmus a hudbu a je intuitivně psána pro potřebu kontaktu s lidským hlasem, s výzvou k okamžitému úspěchu nebo zavržení, když „včera mě hlas zatáhnul až na okraj“. Otevírá se v ní svět emocí sdělných a jasných, ještě patrný v renesančním aristokratickém i lidovém projevu. Svou roli tu hraje i básníkův zájem o anglicky psanou literaturu, která je hlavně ve 20. století jižní zpěvností přímo fascinována (cantos).
Jiří Měsíc (nar. 1985) se specializuje kromě středověké okcitánské literatury a jejích duchovních zdrojů (súfismus, judaismus, křesťanství) na americkou populární píseň (blues, country, rock’n’roll). Svoji poezii někdy přednáší společně s improvizovanou hudbou. Překládá mj. texty Ariany Reines a Johna Passe.