Rozsáhlá bilanční sbírka veršů básníka, literárního historika a kritika Vladimíra Křivánka (*1951) shrnuje v sedmi cyklech a přísně promyšleném kompozičním výběru básně z let 2003-2009. Jde o poezii lidsky i umělecky zralou, málomluvnou, opřenou o ticho a zámlku, typologicky se hlásící k holanovské a skácelovské linii české meditativní poezie. Čistota tvaru je podpořena střídmou metaforikou, rytmickým bohatstvím a intonační splývavostí využívající množství asonancí. Za složitou prostotou těchto veršů se vnímavému čtenáři otevírá vnitřní svět plný hlubinných významů, životních paradoxů a bolestných tázání. Autor nemá rád experimentující svévoli, ataky prvoplánového básnického sdělení ani zdánlivě autentickou názornost. Jeho prožitek světa je niterný, prostoupen tesknou melancholickou kantilénou a vroucí citovostí. Hlavními tematickými okruhy sbírky jsou křehkost, nesamozřejmost a pomíjivost lidského života v protikladu k vegetativním rytmům přírodního řádu, nenaplněná láska, pocta nesmrtelné poezii, věštby osudových snů, víno, samota, bolest a obrana duchovního rozměru života. U zrodu této knihy stály tři dobré sudičky: opravdovost prožitku, vytříbenost tvaru a víra v moc básnického slova.
Vladimír Křivánek Básník, literární historik a kritik Vladimír Křivánek se narodil 7. května 1951 v Kolíně nad Labem. Část dětství prožil v Pekingu, jinošský věk pak v Havaně, kam byl jeho otec v šedesátých letech vysílán jako obchodník s elektrárnami a cukrovary. Po absolutoriu Pedagogické fakulty UK v Praze zahájil svou pedagogickou dráhu jako učitel češtiny a dějepisu na devítiletce v Kladně; od roku 1990 se stal učitelem české literatury na řadě vysokých škol (Karlova univerzita, Literární akademie. Soukromá vysoká škola J. Škvoreckého v Praze, Technická univerzita Liberec, Univerzita Hradec Králové). Je zaměstnán v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze. Jeho badatelským zájmem jsou proměny české poezie od romantismu po současnost. Vedle literárněhistorické publikační činnosti psal a publikoval po celý ten čas poezii. Jako literární kritik se zabývá především novočeskou poezií v celém jejím rozsahu s důrazem na tvorbu autorů debutujících. Podílel se jako autor a editor na knihách vznikajících pro potřeby pedagogické praxe a na řadě literárněhistorických prací, lexikografických publikací a literárních slovníků. Doslovy doprovodil knižní soubory z díla Máchova, Nerudova i současných básníků.
ALOIS NEBEL 
| 
