I v padesátých letech u nás existovala kontrakultura, která si dokázala uchovat nezávislost. Páskové a později chuligáni, jak byla tehdejší režimní propagandou nezávislá mládež označována, si rozhodně nenechali mluvit do toho, jakou hudbu mají poslouchat, jak tančit, co číst, či dokonce jak se česat a oblékat. Jejich společenský protest vyjadřovaný na veřejnosti zejména oděvem, nebyl prvním, ale ani posledním, který se politická moc pokoušela potlačit. Pochopitelně, že se takový postoj a chování neprošly bez následků…
ALOIS NEBEL 
| 
