Jsou lidé, kteří mají všechno. Lásku, podporu, bezpečí. Jednoho dne se stane něco nepříjemného a oni začnou hledat chyby. Tak dlouho je hledají, až je najdou. A o to všechno, co měli, se dobrovolně připraví. Podle mírně upraveného přísloví – Lepší holub na střeše než vrabec v hrsti – začnou znovu a tenhle scénář si několikrát zopakují. Po čase bezděky zjistí, že jim jejich chování přináší možná větší utrpení než těm, které opustili. Opakovaně si kladou otázku – Z jakého důvodu zrovna já potkávám lidi, kteří mi napřed vyhovují, cítím se s nimi dobře, abych je nakonec shledal nedostatečnými a musel je opustit a jít hledat dál ten ideál? Zralí lidé nemají potřebu se rozcházet, zralí lidé mají potřebu své vztahové problémy řešit. Nezralí odcházejí, unikají do dalších a dal- ších vztahů. Velmi často končí jako emoční oběti, které vidí problém ve všem kolem, jen ne sami v sobě. Hledají štěstí a lásku a předpokládají, že to najdou u toho druhého. A vůbec nikdy se nezeptají, co od nich ten vztah a život vůbec vlastně chtějí. Ale dokud si tyto otázky nepoloží, jsou stále na útěku.
ALOIS NEBEL 
| 
