Kniha se zabývá vybranými klíčovými problémy metodologie vědy: vědeckým paradigmatem a vědeckými přístupy. První kapitola zkoumá problém vědeckého paradigmatu, pozornost je dále věnována problému nesouměřitelnosti paradigmat, explanačnímu a výkladovému paradigmatu. Druhá kapitola se zabývá problémem Lakatosovy metodologie vědeckovýzkumných programů. Lakatos svoji metodologii rozvíjí na příkladu přírodních věd. Autor ukazuje, že je možné ji aplikovat i v oblasti jiných věd. Třetí kapitola vymezuje pojem volba přístupu ve vědeckém zkoumání. Na základě dichotomického přístupu jsou vymezeny a charakterizovány jednotlivé vědecké přístupy: tradiční a netradiční paradigmatický přístup, nenormativní a normativní přístup, induktivní a deduktivní přístup, aprioristický a relativistický přístup, evolucionistický versus kreacionistický přístup. Čtvrtá kapitola vypracovává nový vědecký přístup, který je východiskem ke zkoumání trajektorie sociálních a historických jevů. Autor jej pojmenovává historicko-evolucionistický přístup. V jeho rámci rozpracovává metodu retrográdní analýzy. Tento přístup je demonstrován na příkladu historického vývoje veřejné správy v českých zemích.