V této studii je feminismus pojat jako jedna z variant kritiky moderního humanismu, který postavil člověka a jeho rozum do středu světa jako jeho pána. Feminismus reprezentující široký myšlenkový proud autor na jedné straně ohraničuje psychoanalýzou a na druhé poststrukturalismem, jež se významně odlišují v chápání vztahů mezi mužem a ženou - přírodou a kulturou. V knize jsou systematicky vyloženy základní témata, směry a autorky vyrovnávající se v teoretickém feministickém myšlení kriticky s těmito ohraničujícími vědeckými směry. Panství člověka-muže nad přírodou a ženou je postaveno na privilegovaném postavení falické touhy v rámci moderní civilizace - na její hegemonii v gramsciovském smyslu. Podvracení tohoto panství vyžaduje podvracení této hegemonie a rozvoj diskrursivních a kulturních konfigurací napájených touhou nefalickou, jejíž šifrou je ženskost - le féminin.