Kniha je pokusem o co nejkomplexnější charakteristiku specifického pramene - štambuchů či alb amicorum - jako kulturně historického fenoménu raného novověku. Podává přehled dosavadního zpracování, informuje o vzniku památníků, přináší jejich typologii, sleduje vztah k tištěným knihám a přibližuje je jako prostředek sebeprezentace jak jejich držitelů, tak zapisovatelů. Charakterizuje také jejich obsahovou stránku, informuje o tzv. ženských památnících i dalším vývoji alb v 19. a 20. století.