Monografie rozčleňuje Březinův tvůrčí vývoj na šest fází, korespondujících s pěti uzavřenými básnickými cykly, k nimž se jako závěrečná fáze řadí poslední básně z let 1901-1907. Monografie se zabývá vývojem motivické sémantiky lyrického díla Otokara Březiny. Rozčleňuje jeho tvůrčí vývoj na šest fází, korespondujících s pěti básnickými cykly, k nimž se jako závěrečná fáze řadí básně z let 19011907. V centru pozornosti stojí to, co je podstatou estetického působení Březinových básní, tj. jejich bohatá obraznost. Začlenění Březinova díla do evropského kontextu umožnilo autorovi překročit horizont dosavadního březinovského bádání a zkoumat je z hledisek aktuálních v mezinárodní diskusi o symbolismu.
ALOIS NEBEL 
| 
