Dílo Edwarda Goreye je vskutku bizarní a vzpírá se zařazení. Na komiks pracuje málo s obrazem, na literaturu zase příliš málo s textem. Podobně kolísají i nálady. Jeho příběhy plné absurdity jsou někdy lehce morbidní, aby vzápětí skočily do úsměvné roviny. Goreyův humor však postrádá radikální ironii, naopak, pod slupkou absurdnosti se skrývá humor dandyovsky blazeovaný - nechybí mu osten, ale ani elegance. Téměř všudypřítomná je nedořečenost - příběhům někdy chybí začátek, scény na sebe navazují dle surrealistických asociací, jejichž význam je často nepochopitelný, vyústění děje také není podmínkou. Díky tomu všemu je Goreyovo dílo velmi bohaté a čtenář musí být neustále ve střehu.
ALOIS NEBEL 
| 
