Paměti významného českého nakladatele Františka Laichtera (1902–1985), nejmladšího ze tří synů nakladatele Jana Laichtera (1858–1946). Ve svých pamětech, psaných s časovým odstupem v letech 1974–1980, líčí činnost nakladatelství ve dvacátých a třicátých letech, kdy produkce reflektovala aktuální politické otázky, složité období protektorátu a nakonec beznadějný zápas o zachování demokratické podoby nakladatelského oboru v poválečných letech, který vyústil – stejně jako u dalších významných nakladatelských domů – v likvidaci roku 1949. Autor zasadil své vyprávění do širšího kontextu dobových událostí a vytvořil tak poutavý obraz vývoje české společnosti.