Josephus Flavius (37/8-po 100), původním jménem Jóséf ben Mattatjáh, pocházel ze staré židovské kněžské rodiny, spřízněné s královským rodem. Stal se knězem a přiklonil se k farizeům. Účastnil se poselství do Říma v r. 64, po návratu se postavil do čela protiřímského povstání v Galileji. Po porážce byl zajat a jako otrok deportován do Říma, kde už zůstal do konce života. Svým vzděláním a loajalitou získal přízeň císaře Vespasiána. V Římě se usilovně věnoval dějepisectví s cílem sepsat historii židovského národa. Svá díla psal řecky a obhajoval v nich židovský národ a jeho kulturu. Tento svazek zahrnuje polemický spis O starobylosti Židů čili Odpověď Apiónovi.