Jsou jedné víry. Jenže nejdřív se musejí domluvit jako lidé. Newyorský soud devětadvacetiletému manažerovi Gardinerovi určil, že je další půlrok povinen týden co týden vypomáhat v domácnosti židovského souvěrce pana Greena, kterého na ulici srazil autem. Šestaosmdesátiletý vdovec dožívající na Manhattanu si však do bytu i k tělu nerad kohokoli pouští a míru jeho zatvrzelosti prohlubuje pokročilý věk. Najít k takovému protějšku cestu by byl oříšek i pro otřískanou sociální pracovnici, natož pro dobře situovaného mladíka o půl století mladšího. Zdá se, že si příslušníci dvou pokolení tvrdě zkoušeného etnika, které tak rádo odpovídá na otázky dalšími otázkami, nemohou být vzdálenější. Co když ale...? Co když stačí se jen správně zeptat? A pak fascinovaně poslouchat, proč tato konverzační tragikomedie slaví ve světě úspěch už přes čtvrt století… Úspěšná divadelní hra s Eliem Wallachem v hlavní roli měla premiéru ve Spojených státech (1996). U nás příběh o přátelství, předsudcích a odpuštění nastudoval mj. i režisér Vladimír Michálek se Stanislavem Zindulkou jako panem Greenem v agentuře ADF.
Zápletka jako z povídek Bernarda Malamuda. A právě díky němu víme, že každý člověk je Žid - jen to o sobě musí nejprve zjistit… - Sunday Telegraph Ani oko otrlého diváka nezůstane suché. Názorný příklad toho, že kvalita soužití stojí na tom, jak se jeden o druhého staráme. - Los Angeles Times
Recept (…), jak rozetnout malost, předsudky a intoleranci, k níž se někteří tak často dobrovolně odsuzují. - MF Dnes
Relativně všední příběh a zápletka s každou spoluprožitou minutou krystalizují v divácký zážitek. - i-divadlo.cz
ALOIS NEBEL 
| 
