Projevem emancipace obcí po roce 1848 byl i nebývalý počet nově zakládaných návesních kaplí. Tento proces neustal ani v době první republiky a dozníval až do konce třicátých let 20. století. Ve valné většině případů se jednalo o projev sousedské pospolitosti a snahy vytvořit společný prostor určený k setkávání, sakrální ochraně obce a sloužení mší. První svazek druhého dílu knihy zkoumá důvody vzniku těchto specifických staveb, jejich finanční zajištění, společenské a duchovní funkce v rámci obecních společenství i místních farností. Zachycuje též projevy sousedských vztahů a vyjednávání se státními i církevními úřady. Komparativní výzkum typologicky a slohově pestré škály objektů si všímá zejména kaplí zvonicových, štítových či s plochými a hranolovými zvonicemi nad štítem.
Promocja Jesienna 🍂 🍂 🍂 
| 
