Jako se lano splétá ze silných vláken, tvoří román v povídkách Nahoře už nikdo není svými postavami a motivy pevný provaz příběhů, mezi jehož uzly se nachází hloubavý i zemitý svět horolezců, citový svět hudby nebo prostředí nemocnic. Špatně se hojící rány chodí protagonisté léčit na kolmé skály, někdy je nechávají vymrazit rovnou na osmitisícovkách. Své nezdary ze života v nížinách se snaží proměnit v rány vítězů, neboť kde roste nebezpečí, roste i to, co zachraňuje.
Hory se tak stávají svědky chvilkového hemžení těch, kteří si v nich nakonec vystavěli pevnost. V hlavních rolích jsou velká přátelství, malé zrady a nezbytná láska, z nichž postavy románu s větším či menším zdarem stírají civilizační nánosy.
ALOIS NEBEL 
| 
