Výbor básní sestavený samotným autorem a přeložený polonistou Janem Faberem představuje poezii nelehkou, básně, které neškemrají o pozornost snadnou přístupností. Jak píše autor doslovu, básník Petr Hruška, významy se často pomalu rozvíjejí v soustředných metaforických kruzích nebo v nějakých kaskádovitě se stupňujících epizodách, protože bez takového složitého vývoje by nezazněly všechny paradoxy, ozvěny, absurdity a grotesknosti, které báseň potřebuje. Takový text pak může vzdorovat lákavě falešné představě, že žijeme ve světě, jenž lze vyložit nějakou jednoduchou interpretací, vizí, ideou či dokonce pointou. Čteme dlouhé, otáčivé, vzestupně sestupné veršové věty, plné větvení, záhybů a sbíhání, v nichž jako by význam nebyl ničím statickým, ale spíše jakousi elektřinou proudící verši a nabíjející je.