Bernard Williams je považován za jednoho z nejbrilantnějších a nejoriginálnějších filosofů posledního půl století. Především je uznáván jako morální filosof a znalec antiky. Kromě erudice a daru srozumitelného vyjadřování mu nechybí ani vtip a nadhled. O politické filosofii začal systematicky psát od osmdesátých let. Kromě odborných statí a přednášek publikoval rovněž populárnější texty a věnoval se praktickým problémům veřejného života. Předkládaný soubor textů se týká ústředních témat politické filosofie: spravedlnosti, svobody a rovnosti, povahy a významu liberalismu, tolerance, moci a strachu z ní, demokracie či samotné povahy politické filosofie. Zaznívá tu jako ve všech Williamsových textech originalita, hluboký vhled, říznost a důvtip. Williams zde spojuje přesvědčení, že morální soudy patří do politiky, s tím, že je třeba se držet při zemi a vycházet z reálného světa politiky. Zároveň při řešení tradičních problémů politické filosofie nezapomíná ani na nejniternější problémy lidského života.