Povídky z knihy „Na otecké půdě. Obrázky ze Žďárských hor“ jsou souborem již dříve časopisecky vydávaných povídek spojených lokalitou Žďárské vrchy. Knižně vyšel tento soubor poprvé v roce 1894 v Brně. Autor ve svých „obrázcích“ vykreslil atmosféru dobové reality na pozadí podstatných dějů české historie 19. století. Tak kupříkladu povídka „Polák“ zmiňuje bitvu u Sadové (1866), zásadní střet prusko-rakouské války. V povídce „Robotníci“ se pro změnu vzpomíná na poddanství a robotu (zrušena 1848). Zatty ovšem neklade do popředí historické děje a události, ale více se věnuje prosté situaci člověka v drsném a nehostinném prostředí Žďárských hor (dnes označovaných toponymem Žďárské vrchy). V převážně tragických osudech prostých lidí vyjevuje kromě věčného zápasu s přírodou také těžký sociální aspekt jejich života. Autor v některých povídkách přiznává, že jednotlivé příběhy nejsou smyšlené, ba naopak že v nich autor čerpá ze skutečných událostí a vlastní bohaté zkušenosti i ze svého sepjetí s krajem, který dobře znal. Stylem vyprávění i citlivým vykreslením postav se Zattyho povídky podobají Nerudovým Povídkám malostranským, ovšem Zatty dává v mnohem větší míře průchod tragickým tónům života svých postav. Ačkoliv hovoří jazykem pro nás již mírně zastaralým, promlouvá k současnému čtenáři v hluboce lidském a přitom precizním literárním ztvárnění osudů obyvatel Vysočiny. Kniha vychází po devadesáti letech od posledního vydání tohoto bohužel již pozapomenutého autora. Zaujme zájemce o starší českou literaturu, ale také všechny čtenáře s vlastivědným zájmem o Vysočinu a Žďárské vrchy.
ALOIS NEBEL 
| 
