„Píšu tohle, protože lidé, které jsem milovala, jsou už mrtví. Píšu, protože když jsem byla mladá, měla jsem sílu milovat, a nyní ve mně ta síla odumírá. A já nechci umřít… Těmito slovy začíná svou hořkou románovou zpověď třicetiletá Chana, propadající se stále hlouběji do traumatu neuspokojivého manželského vztahu a svých temných vášnivých snů. Známému izraelskému prozaikovi se v románovém příběhu, který po svém prvním vydání vyvolal nadšení i řadu bouřlivých reakcí, výjimečným způsobem zdařilo zachytit neklidný vnitřní svět jeho hlavní hrdinky, ale podat také výstižný obraz politických a kulturních rozporů zmítajících moderní izraelskou společností.
ALOIS NEBEL 
| 
