Poznali, jak chutná sláva. Byli obdivovaní a hýčkaní. Mohli mít skoro vše, co si přáli. Peníze, popularitu. A pak přišel pád. A zatracení. Davy, které je předtím vynášely téměř až do nebes, byly najednou plné nenávisti. Autentické vzpomínky a otevřená, většinou dosud nepublikovaná svědectví o známých i méně známých aktérech slavné éry Barrandova - Lídy Baarové, Adiny Mandlové, Svatopluka Beneše, Raoula Schránila, Nataši Gollové, Zdeny Sulanové a dalších herců, režiséři, spisovatelů, novinářů. Napadlo by někdy zřejmě vůbec nejkrásnější českou herečku Lídu Baarovou, že jednou skončí v ústavu pro choromyslné a potom ve vězení, nejprve v poválečném Německu, kde jí bachaři, pro své vlastní rozptýlení, budou po několik dnů za sebou vesele oznamovat termín její údajné popravy…? Tušila někdy Adina Mandlová, že výjimečné a nákladné róby, které uměla nosit s graciézností manekýny, vymění jednou za hrubý vězeňský oděv…? A co by asi řekl král komiků Vlasta Burian, kdyby mu někdo v dobách jeho největší popularity řekl, že i on skončí v kriminále a přijde o celý majetek…? A co taková Nataša Gollová, herečka s nebývale intelektuálním zázemím, která osamělá skončí v domově důchodců a do svých posledních dnů nebude moci pochopit, co se to tenkrát vlastně stalo, že se v tak hodných českých lidech najednou objevilo tolik zášti? Ale byli i další… Filmoví a divadelní herci, režiséři, operní pěvci, hudebníci – umělci, kteří se jednoho dne ocitli v situaci, kdy museli čekat, až nad nimi několik lidí, které často ani neznali, vynese verdikt… Budou ještě vůbec někdy moci hrát, zpívat a tvořit? Anebo budou potupně vyhnáni z jeviště, z filmových ateliérů? A co když ještě navíc budou předáni soudu? Někteří opravdu pochybili. Někteří i kolaborovali. Jenomže doba, jak už to tak bývá, semlela i hodně nevinných lidí… „Jaký to byl tenkrát vlastně svět?“ může se dnes leckdo zeptat. Jak to, že v době masového vraždění se ve filmovém klubu Lucerna odehrávaly hvězdné party? Jak to, že v době, kdy u nás mizely do neznáma celé židovské rodiny, Lída Baarová, Adina Mandlová nebo Nataša Gollová a další mohly mít poměr s nacistickými pohlaváry? Jak to, že v době poprav a všeobecného strachu se lidé v biografech z plných plic smáli nad nenáročnými veselohrami? A jak to, že filmoví fandové dokázali v květnových dnech pětačtyřicátého roku doslova lynčovat své bývalé idoly? Jak to, že dokázali dokonce i zabíjet…? Na tyto a podobné otázky se snaží odpovědět kniha Mraky nad Barrandovem.
ALOIS NEBEL 
| 
